Čínský moribundus změnil od loňského jara život většině lidí. Společenské akce byly rázem „pod zámkem“ nejrůznějších opatření a lockdownů a společností proběhla vlna nejistoty.
Jak k tomuhle období přistupuji já, jako fotograf, kterému rázem odpadlo 90 % zakázek?
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. A já se na všem snažím spíše hledat příležitosti, které mě mohou posunout zase o kousek dál.
Když se mi tak uvolnil čas, který bych jinak věnoval zakázkám, nechtěl jsem ho jen tak promrhat a místo Netflixu jsem zasedl k papíru s tužkou.
Ať už si to přiznáme nebo ne, žijeme v hodně uspěchaném světě. Kdy jste se ale naposledy zastavili, podívali se na svoji práci z více úhlů a zamysleli se nad novými možnostmi, jak vaši službu vylepšit?
Nyní k tomu byl, i když nedobrovolně, ideální čas. Na papíře mi přistálo spoustu nápadů, některé byly lepší, některé horší, některé trošku utopistické. Přesto jsem si z toho odnesl plno zajímavých podnětů a možných inovací, které mému fotografickému businessu udávají směr na příštích pár let.
Také jste byli po maturitě/státnicích šťastní, že už se nebudete muset učit? Po pár letech stejně většina lidí zjistí, že studium školou rozhodně nekončí, ale spíše začíná. Jen už to není o tom slovíčku „muset“, ale „chtít“.
Chci se posouvat neustále dopředu, abych svým klientům mohl nabídnout co nejkvalitnější službu.
To s sebou nese sledování aktuálních trendů, učení se nových postupů ať už samotného focení, práce se světlem, editu, komunikace se zákazníkem nebo marketingu. Jojo, OSVČ – sám sobě pánem. Úplně ve všem.
Volný čas jsem investoval nejvíce právě tímto směrem, protože si myslím, že vzdělávání se je alfou a omegou, pokud člověk nechce zamrznout na místě a nechat si ujet vlak. A taky protože mě tohle bádání a učení se novým věcem hrozně baví…
Tím šuplíkem mám teď na mysli katalog fotek. Sám raději trávím čas venku s foťákem a mýma dvěma borderkama na nějakém výletu, než přilepený doma na monitoru při editu fotek.
A tak se mi na disku hromadí další a další fotky, čekající na zpracování. Když nejde o zakázku, ale o moji vlastní tvorbu, většinou se k fotkám dostávám ve dnech, kdy venku prší, padají trakaře, atp. Ale když takových dnů zrovna moc není, restíky přibývají…
Přes tohle aktuální divnoobdobí se mi podařilo celý šuplík uklidit. Protřídit všechny fotky, upravit, zálohovat a z velké částí i publikovat. Tak schválně, jak dlouho mi to vydrží…
Jasně, jsem i svým vlastním „programátorem“! Ale ty uvozovky jsou tady fakt tučné a velké.
Web jsem si kompletně připravil a zpravuji na WordPressu, což s sebou nese spoustu možností, ale zároveň užírá velké množství času.
Pamatujete si, jak jste před několika lety chtěli ve Wordu udělat maličkou změnu, která kompletně rozhodila celý dokument o několika desítkách stránek? Teď si představte, když se vám něco podobného stane s webem… No, stálo to hodně šálků kafe.
Nicméně web bývá častou Achillovou patou fotografů, hlavně co se týče aktuálnosti. Opět hlavně kvůli nedostatku času. Tedy alespoň v mém případě.
Jop! Tak tohle byl můj další velkej úkol, kterej jsem si v poslední době mohl odškrtnout. I když tohle je nikdy nekončící práce a těch podúkolů mi tam pořád roste jak hub po dešti.
Na tohle si čas najdu vždycky a je to mojí prioritou, přesto se o tom chci zmínit i v tomhle článku.
Pokud mě znáte, tak víte, že pokaždé, pokud to jen trošku jde, vyrážím se svýma dvěma borderkama do přírody na nějaký výlet. A úplně nejraději do hor.
Je to něco, co mě neuvěřitelně naplňuje a při čem dokážu skloubit většinu aktivit, které mám nejraději:
O všem tomhle dobrodružství píšu blog www.greenmind.cz, určitě mrkněte!
No a když není moc času na pořádný trip, prozkoumáváme místa v blízkém okolí, trénujem agility, procvičujeme nové triky, vyrážíme běhat nebo na kruháč s naší Spartan skupinou… Prostě žijeme naplno!
Mojí prací je fotografování přirozeným a moderním stylem. Mrkněte na mé fotky a určitě se domluvíme.
„Největší odměnou jsou pro mě spokojení klienti, kteří se ke svým fotkám rádi vracejí i po delší době.“